Středa, 1 prosince, 2021
- Reklama -123jobs

Zelené opatření se dotkne všech, auta s emisemi se vytratí

BRUSEL, BRATISLAVA. Dotkne se každého občana Evropské unie. Jeho osobních rozhodnutí, bankovních účtů, způsobu, jak cestuje, čím si doma topí. Rozhodne o tom, jak bude vypadat jeho dovolená nebo zda změny přežije jeho pracovní místo.

Nová pracovní místa by zas měly vzniknout při vývoji nových zelených technologií, výstavbě infrastruktury pro elektromobily nebo při zateplování budov.

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím grantu Evropského parlamentu. Tento článek odráží výlučně názory autorů a Evropský parlament nenese žádnou odpovědnost za použití obsažených informací.
Soubor regulací pod anglickým názvem Fit for 55 (Připraveni na 55), která je součástí Evropské zelené dohody, se dotkne každého, ale ne každého stejně.

Proto jsou její součástí i fondy, ze kterých se má přechod na zelenou ekonomiku financovat.

„V boji proti změně klimatu a krizi biodiverzity máme před sebou klíčové desetiletí,“ uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má Evropskou zelenou dohodu na starosti.

„Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle a dnes jsme ukázali, jak je můžeme dosáhnout. Zásadně se o to bude muset přičinit každý sektor v každém členském státě.“

Do konce desetiletí
Cílem Evropské zelené dohody je uhlíková neutralita do roku 2050. To by znamenalo, že státy Unie nebudou v tom roce do ovzduší vypouštět více emisí, než jsou schopny z něj odebírat.

Vědci však upozorňují, že je třeba jednat čím dříve a lídři se dohodli, že do roku 2030 se množství vypouštěných uhlíkových emisí oproti roku 1990 sníží na 55 procent.

To je to číslo v názvu regulací, jejichž návrh představí Komise ve středu večer, ale už předtím unikly do médií. Znamenaly by snížení emisí o dalších 31 procent do konce desetiletí.

Komise chce motivovat čistší formy dopravy, například upřednostňovat železniční před leteckou dopravou.

Od roku 2035 by už nová auta byly bezemisní, tedy na vodíkový nebo elektrický pohon.

Nejkontroverznější navrhovanou regulací je rozšíření obchodování s emisními povolenkami i na topení a cestování.

Zjednodušeně řečeno, v současnosti některé firmy podle systému obchodování s emisemi platí za množství vypuštěných emisí. Týká se to asi 11 tisíc elektráren, továren, ale i leteckých společností.

Pod tento systém spadá asi 40 procent emisí vypuštěných v Unii, další firmy mají výjimky a ty by měly být omezeny. Na jedné straně to firmy motivuje investovat do přechodu na zelené technologie, na druhé straně se zvýší příjmy do rozpočtu Unie, ale i náklady firem.

Aby firmy neodcházeli mimo Unii, Evropská komise navrhuje zavést zvláštní cla na dovoz oceli, hliníku, hnojiv nebo elektřiny ze zemí, kde podobné dodatečné náklady za emise nejsou. To by mohlo zvlášť zasáhnout sousedy jako Turecko nebo Ukrajina, píše web Politico.

Komise také navrhuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu zemí. Měla by se zjednodušit byrokracie, aby se snadněji rozvíjely větrné a solární elektrárny.

Pomoc na obnovu budov
Cílem je další ústup od spalování uhlí. Z nově získaných zdrojů by měly financovat projekty, které by pomáhaly nejvíce postiženým oblastem Unie, například středoevropským regionem s ekonomikou postavenou na těžbě a využívání uhlí.

Od roku 2035 budou všechny nové vozy bezemisní.
Nabíječky na elektromobily by po tomto roce měly být od sebe nejvíce 60 kilometrů, pro auta na vodíkový pohon 150 kilometrů.
Unie bude uhlíkově neutrální nejpozději v roce 2050.
„Z nového fondu bude Evropská unie podporovat opatření států a investice na zvýšení energetické účinnosti budov, na jejich obnovu a dekarbonizaci vyhřívání,“ píše se v návrhu, který unikl do médií.

Když v roce 2018 Francie zvyšovalo daně na palivo, vzniklo asi rok trvající hnutí žlutých vest, které organizovalo pravidelné protesty po celé zemi. Ty zneužili i extremistické skupiny.

V zemi vzniku hnutí se příští rok konají prezidentské volby a je možné, že i tyto zelené návrhy vyvolají podobné protesty, které mohou nakonec do Elysejského paláce pomoci krajní pravičiarke Marine Le Penové.

Kandidovat se chystá i pravičák Xavier Bertrand a ten se několikrát vyjádřil, že větrné elektrárny podle něj hyzdí krajinu. To vše může poškodit současného prezidenta Emmanuela Macron.

Další články autora

Komentář

Reklama

PR článek